• Spolupracujeme s designerskou firmou a také s architekty, proto jsme schopní vám poskytnout kompletní servis.

    Spolupracujeme s designerskou firmou a také s architekty, proto jsme schopní vám poskytnout kompletní servis.

  • Máme zkušenosti nejen se stavbou zděných rodinných domů, ale i se dřevostavbami.

    Máme zkušenosti nejen se stavbou zděných rodinných domů, ale i se dřevostavbami.

  • Náš zájem směřuje dle světových moderních trendů ke stavbám nízkoenergetických, či pasivních domů.

    Náš zájem směřuje dle světových moderních trendů ke stavbám nízkoenergetických, či pasivních domů.

Pasivní domy

Historie a budoucnost

Počátek staveb, označovaných dnes jako pasivní domy, předcházela výstavba s koncepcí solárních domů. Domy byly projektovány s velkými zásobníky tepla (voda, kámen, zdivo), které akumulovalo teplo ze slunce skrze vodu nebo vzduch. Malá pozornost byla věnována tepelným ztrátám budovy a jejímu odvětrání.

Pasivní domy se postavily jako experimentální již v roce 1939 v USA. Největší množství regulérních staveb bylo budováno především v severní Americe postavených do konce 20. století. Podstatným impulzem byla ropná krize v USA v roce 1973. Tradice solárních domů odkazuje do starověkého Řecka a Číny, kde jsou pro ně vhodné klimatické podmínky.

Standard pasivního domu vznikl v diskuzi mezi profesorem Bo Adamsonem z Lund University (Švédsko) a Wolfgangem Feistem z Institut für Wohnen und Umwelt (Německo) v roce 1988. Projekt byl následně vyvíjen jako mnoho jiných výzkumných záměrů.

Po ověření funkčnosti konceptu pasivního domu byla v roce 1996 založena nadace na kontrolu standardu pasivních domů.

Od prvních zkušebních projektů již byly postaveny tisíce pasivních domů, převážně v německy mluvících zemích a Skandinávii. V České republice byl první pasivní dům postaven v roce 2004, o rok později než v USA.

V roce 2010 EU svou směrnicí stanovila požadavek na novostavby od roku 2020 de facto na úroveň pasivního domu.

Pasivní stavby

Aby bylo možno postavit, navrhnout nebo certifikovat dům jako pasivní, je nutné splnit základní podmínky

Požadavky uznávané v České republice (a vhodné pro mírný klimatický pás):

  • roční potřeba tepla na vytápění: potřeba tepla na vytápění < 15 kWh na m² obytné plochy stavby za rok (EA < 15 kWh/(m².a))
  • roční potřeba primární energie: primární energetická potřeba všech energií (efektivita zdrojů při přeměně na teplo, elektřinu) bez rozdílu účelu < 120 kWh na m² obytné plochy stavby za rok (PEA < 120 kWh/(m².a))
  • neprůvzdušnost budovy: při snížení tlaku vzduchu v budově o 50 Pa než okolní atmosféry může dojít k infiltraci maximálně 60 % objemu vzduchu celé budovy za 1 hodinu (n50 < 0,6 / hod). U mnohopodlažních budov (panelové domy) se doporučuje až n50 < 0,2 / hod.

Doporučení: topný příkon: při nejnižší teplotě v exteriéru (v ČR přibližně -12 °C): Pvytápění, max = 10 W/m².a

Jako konstrukční systém se u pasivních rodinných domů uplatňují zpravidla

  • dřevěné konstrukce:jsou znovu obnovenou tradicí, mají vysokou rychlost výstavby, snadnou montáž, výhodnou aplikaci tepelné izolace i mezi dřevěný skelet. Nevýhodu může být zajištění vzduchotěsnosti, tepelné stability, akustické pohody, vlhkosti uvnitř stavby.
    • fošinkové: dřevěné masivy řádově o rozměrech např. 120/60, 160/60
    • vazníkové: lepené, nebo sbíjené příhradové konstrukce z hranolků o rozměrech např. 70/30
  • zděné konstrukce:jsou tradiční stavební materiál, řemeslně jednoduché provádění, nevelká únosnost, dostatečná tepelná akumulace. Nevýhodu je velká tloušťka konstrukcí (oddělení nosné a izolační složky zdiva) s přídavnou tepelnou izolací a její komplikovaná montáž.
    • keramické zdivo, pórobetony a pěnobetony: uplatňuje se v síle zdiva do 300 mm, více je zcela nerentabilní, nízká pevnost.
    • vápenopískové zdivo, zdivo z betonových tvárnic: vysoká pevnost, ale velká štíhlost konstrukcí, nutné statické posudky, vyztužování ocel

Cenová náročnost, proveditelnost

Náklady na výstavbu pasivního domu se v zahraničí koncem 90. let uváděly o 8 %, nebo také 10-15 % vyšší než na běžnou výstavbu. Zvýšení je dáno především novými technologiemi (rekuperační vzduchotechnická jednotka, vzduchotěsnost budovy, zemní výměník) a vyšší nároky na kvalitu zpracování, než je u nás běžné. Mírné snížení ceny oproti původním stavbám může být dosaženo na přípojkách sítí a technologii ústředního vytápění, použití neotvíravých oken (bez kování).

Protože nízkoenergetická a pasivní výstavba u nás započala po roce 2000, bylo dostatek času věnovat se této tématice v mnoha publikacích. U dodávky na klíč a dodavatelské realizace je důležitou osobou stavební dozor, který zajistí kvalitní provedení stavby, u pasivního domu velmi důležité.

To však nevylučuje možnost nechat si pasivní dům navrhnout a následně postavit svépomocí.